Doprava v EDDR je založena na doktríně dopravní demokracie, což znamená, že monopolním poskytovatelem dopravních služeb je stát. Občan smí za účelem dopravy používat jen svoji vlastní sílu a další povolené prostředky, zejména je zakázán individuální automobilismus a motorismus.
Základem dopravy v EDDR je síť železničních, tramvajových, trolejbusových a autobusových linek provozovaných podle jízdních řádů. Pro občany EDDR je doprava na těchto linkách zdarma včetně přepravy všech spoluzavazadel (platí se povinný měsíční poplatek), cizí státní příslušníci si musí zakoupit časovou jízdenku na některém nádraží (nejkratší jízdenka má platnost 24 hodin). Stát poskytuje i mnoho dalších dopravních služeb, které jsou však zpoplatněny:
Dovoleny jsou tyto dopravní prostředky:
Se všemi těmito dopravními prostředky (kromě balonu, letadel a lodí) se jezdí po chodníku a považují se za chodce. Soukromým provozovatelům jsou zakázány zejména:
Tyto zákazy platí pouze na veřejných prostranstvích, na soukromém pozemku si může vlastník či nájemce jezdit, s čím chce, a nepotřebuje na to ani žádný řidičský průkaz. Na druhou stranu zodpovídá za všechny škody tím způsobené.
Železniční a silniční doprava jsou v EDDR řízeny centrálním dispečinkem. Všechna vozidla s ním mají bezdrátové spojení a skrze toto spojení se určuje, zda mají zastavit, nebo pokračovat v jízdě, případně kterým jízdním pruhem mají jet. Při řízení se uplatňují následující priority (od nejvyšší po nejnižší):
Chodci se pohybují výhradně po chodníku nebo části vozovky pro ně vyhrazené. Část vozovky určenou k provozu silniční dopravy smějí křížit kdekoliv, ale jen kolmo a nesmí na ní prodlévat. Provoz silniční dopravy má přitom vždy přednost před chodci a nesmí být přecházejícími chodci nijak omezován. Pokud např. autobus na vozovce přejede chodce, je to téměř vždy vina chodce, řidič autobusu na něj nemusí brát ohled. Naopak pokud autobus přejede chodce na chodníku, je to vina řidiče autobusu. (Na chodníku nemá autobus co dělat.)
Vztah mezi chodci a železniční dopravou je obdobný, až na to, že železniční trať smějí chodci přecházet jen v místech železničních přejezdů, zastávek nebo stanic.